Jarl skupiny
Nervózně přecházel po místnosti. V duchu vypočítával majetek a sliboval bohatou obětinu snad všem bohům a nejvíc Frigg, jen aby ochránili jeho milovanou ženu a dítě. Jeho žena.. zasnil se a vzpomenul si na okamžik, kdy ji potkal. Napadlo ho, že si na sebe museli počkat, protože všichni okolo zakládali rodiny v mnohem mladším věku. Vzpomínal jak se smála a její vlasy jak oheň zářily v poledním slunci. Byl horký den a ona mu podala velký džbán s vodou. Tenkrát měl pocit, že mu téměř zachránila život, jazyk se mu žízní lepil na patro a nemohl skoro mluvit. Po několika dnech, kdy jí byl nablízku, nabyl dojmu, že bez ní nemůže žít. Stejně jako bez vody. Když mu pak po čase k ránu ochraptěle šeptala, že pod srdcem nosí jeho dítě, nebylo šťastnějšího muže na světe.
Tichou zimní noc prořízl jako nůž dětský pláč. Nemohl to vydržet déle a vešel do vedlejší místnosti. Tam stála místní bylinkářka a očišťovala malého tvorečka, který se jí zajíkal pláčem v rukách. „Můj milý,“ šeptala jeho láska, když se sklonil k posteli, na níž ležela. „Je to syn.“ Prstem jí přejel po nosu a něžně ťuknul do jeho špičky. „Děkuji Ti, že jsi mi dala syna. Bohové k nám byli milostiví a jste snad oba v pořádku.“
Vyšel ven, kde stáli jeho muži. Jarl byl velký muž, dobrý válečník a přítel i ve zlých časech. Všichni jeho muži čekali s napětím jen o málo menším než bylo jarlovo. Ve velkých rukách třímal brečící uzlíček. „Mám syna!“
_____________
„Těžko se mi může hodnotit jarl skupiny do níž patřím a kterého poslouchám. Asi první věc, která mne napadne je ta, že on drží slovo. Je to možná až příliš osobní to takhle ventilovat, ale je to pro mne tak důležité, že tuto vlastnost stavím na piedestal. Na každém člověku najde každý spoustu věcí, které se mu nezdají, ale Kvakin pro mne přestavuje člověka, který se mimo výše uvedeného rád směje a rád řeší věci přímo. Tohle vyváží téměř cokoliv.“
-Tereza někdy nad ránem na Rogaru 2016